Surrealistický příběh muzea Sherlocka Holmese

Kriminální romány jsou mezi miliony čtenářů na celém světě neuvěřitelně populární. Jsme posedlí napětím, které poskytují, tím adrenalinem a tepem, který se zvyšuje s tím, jak se záhada rozvíjí. Podvědomě se do příběhu vžíváme tak, že cítíme úlevu (nebo naprosté zklamání), když se konečně dozvíme, jak paní McCarthyová získala hadí jed, aby zabila svého přítele, i když nikdy neudělala žádnýmimo její malou čtvrť.

Tohle je legální závislost.

Když už jsme u toho, nikdo nemůže zmínit detektivku, aniž by si vzpomněl na nejpečlivějšího a nejinteligentnějšího, ale zároveň arogantního detektiva na světě, Sherlocka Holmese. Tato postava se poprvé objevila na konci 19. století a od té doby žije. Překročila hranice, dostala se do všech kultur a zhypnotizovala čtenáře, nebo bychom měli říct zhypnotizovala, že zapomněli věnovat náležitou pozornostosoba, která tuto postavu přivedla na svět, sir Arthur Conan Doyle.

Muzeum Sherlocka Holmese

Arthur Conan Doyle

Sir Arthur Conan Doyle, slavný, ale ne tak známý anglický spisovatel jako Sherlock, byl sám legendou. Stejně jako Holmes vynikal v mnoha oborech. Původně byl optometristou. Přesto ho mnohem více než medicína bavilo psaní, kterému se rozhodl věnovat jinak; nakonec se stal jedním z nejplodnějších spisovatelů 20. století.

Kromě geniálního mozku, který vymýšlel tyto neobyčejné detektivní příběhy, byl Doyle nadaný i v mnoha dalších oblastech. Například byl brankářem, hráčem kriketu a kulečníku, boxerem, milovníkem lyžování a velmi se zajímal o architekturu, takže se podílel na návrhu vlastního domu.

To vše však zastínily Sherlockovy výjimečné dedukční schopnosti, logické uvažování a hluboký postřeh.

Přispělo k tomu i nekonečné množství adaptací Sherlocka a jeho věrného přítele doktora Watsona. Odhaduje se, že těchto adaptací bylo více než 25 000, a to ve všech možných podobách, od povídek a komiksů až po filmy, televizní seriály a divadelní hry.

Čím více se Sherlock rozšiřoval, překračoval bariéry, objížděl svět a ohromoval miliony diváků z mnoha různých kultur, tím více byl sir Arthur Conan Doyle odsouván do stínu.

Zdálo se, že ani Anglie se k Doylovi nechová stejně, jako oslavuje Sherlocka Holmese. Přes všechno uznání, které svému talentovanému autorovi již věnovali, se zdálo, že Britové se více starají o ztělesnění Sherlocka a jeho oživení.

Jak? Založením jeho muzea.

Muzeum Sherlocka Holmese

221B Baker Street - Domov Sherlocka Holmese

Aby se vše o Sherlocku Holmesovi lépe vykreslilo a přeneslo do reality, bylo dbáno na každý detail, který byl v jeho příbězích zmíněn. A vše začalo adresou 221B Baker Street.

Sherlock Holmes tedy pobýval v letech 1881 až 1904 na adrese Baker Street 221B. Naštěstí pro ty, kdo muzeum založili, Doyle použil pro dům Sherlocka Holmese zčásti skutečnou a zčásti smyšlenou adresu. Jinými slovy, dům umístil do existující londýnské čtvrti, ale samotná budova se tam nenacházela.

Baker Street se tedy nachází ve čtvrti Marylebone. Ta byla a stále je elegantní londýnskou čtvrtí vyšší třídy. Až do Doylovy smrti zde však žádný podnik s číslem 221 nebyl.

Tato adresa vznikla s prvním vystoupením Sherlocka Holmese i doktora Watsona v jejich úplně prvním příběhu Studie v šarlatové, kde se také poprvé setkali. Protože se oba nacházeli v tíživé finanční situaci, která ani jednomu z nich nedávala možnost mít vlastní pokoj, museli spolu sdílet malý byt.

Přesto je příběh založení Muzea Sherlocka Holmese dosti surrealistický, stejně jako obraz Salvadora Dalího.

Surrealistické?

Jak jsme se tedy zmínili, v době, kdy Sherlock bydlel na adrese 221B Baker Street, tam toto číslo ve skutečnosti nebylo. Později se však ulice rozšířila a přibyly další a další prostory, včetně toho s číslem 221.

V první polovině 20. století sídlilo ústředí Abbey National Building Society, což je v podstatě banka, na místech s čísly 219 až 229. Jakmile se čtenáři dozvěděli, že 221B Baker Street se stala skutečnou adresou, začali posílat dopisy samotnému Sherlockovi, jako by byl skutečný a bydlel na této adrese.

Najednou byla Abbey National Building Society, které budeme od této chvíle říkat jen Abbey, zasypána těmito dopisy; každý den jich dostávala spousty a spousty. Ale místo aby je vyhodila nebo přesměrovala do Britské knihovny, najala si sekretářku, která Sherlockovým jménem přijímala veškerou došlou poštu a dokonce na ni odpovídala!

Je to docela podobné tomu, co se stalo v Itálii s nejslavnější Shakespearovou fiktivní postavou, Julií.

Předpokládá se, že Shakespeare se při tvorbě Juliina domu inspiroval skutečným domem ze 13. století, který vlastnila šlechtická rodina v italské Veroně. Protože měl příběh velký úspěch, Italové právě tento dům přeměnili na památník a nazvali ho Juliin dům. Dokonce k němu přidali balkon, aby přesně odpovídal popisu domu zmíněnému v příběhu.

Nyní tento dům každoročně navštěvují tisíce turistů, kteří jsou naprosto okouzleni, že dokonce zapomínají, že sama Julie byla smyšlená. Dokonce jí píší dopisy, ve kterých ji žádají o radu, jak zvládat své vztahy, proč nemohou zapomenout na své bývalé a co si počít se zlomeným srdcem.

Jde o to, že ve Veroně byl založen klub nazvaný Juliet Club, který tyto "dopisy Julii" přijímal a odpovídal na ně těmi nejvhodnějšími radami!

Dobře. A teď zpátky k Sherlockovi.

V tuto chvíli si nelze nepoložit otázku, proč se tato opatská společnost obtěžovala platit sekretářku, aby odpovídala na všechny ty dopisy. Taková práce nemá žádný přímý přínos pro toho, kdo ji vykonává, ani pro společnost, která ho najala. Navíc je to skutečně velmi náročná práce, tak proč by ji vůbec někdo dělal?

To nikdo neví, a to je právě to, co definuje surrealismus!

Není to dost surrealistické?

Ještě bizarněji se věci vyvinuly, když někdo, nevíme kdo, přišel s nápadem založit muzeum Sherlocka Holmese. Ať už to byl kdokoli, byl zřejmě Sherlockem tak posedlý, že ho chtěl přenést do reality.

Narazili však na maličký problém. Prostory s číslem 221 již byly obsazeny opatskou společností. Museli se tedy spokojit s budovou číslo 239. Budovu připravili tak, aby odpovídala popisu Sherlockova domu, a muzeum bylo otevřeno v roce 1990.

Nyní, když založili skutečný subjekt, začali jednat podle svých nových rolí - reprezentovat Sherlocka Holmese a starat se o jeho odkaz. Vedení muzea proto zdvořile požádalo Společnost opatství, aby veškerou poštu, kterou obdrží, přesměrovala jménem Sherlocka Holmese, což dává smysl.

Banka jejich žádost překvapivě zamítla! V té době již více než 70 let platila sekretářky, které odpovídaly na Selockovy malůvky, což trvalo od 30. let 20. století!

Vedení muzea to pobouřilo. Reagovalo tedy nečekaně a skutečně se obrátilo na soud s Abbyho společností. Trvali na tom, že mají na starosti tak velmi intimní věc, jako je Sherlockova osobní pošta. Soud však sám spor nedokázal urovnat.

Tento problém se vyřešil až poté, co se opatská společnost musela přestěhovat. Když se přestěhovala na jiné místo, přestala přijímat, a tedy i odpovídat na Sherlockovu příchozí poštu. Brzy poté tuto povinnost převzalo muzeum.

Muzeum Sherlocka Holmese

Zdá se, že sir Arthur Conan Doyle nějakým způsobem předvídal založení muzea věnovaného Sherlocku Holmesovi. Takže nějakým způsobem usnadnil vznik muzea, protože vše o něm nesmírně podrobně popsal. Tyto cenné informace byly základním vodítkem při zařizování muzea.

Jak tedy toto muzeum vypadá?

Přestože opatská společnost opustila prostory s číslem 221, muzeum se tam nepřestěhovalo a zůstalo ve stejné budově. Tato budova je sama o sobě čtyřpatrovým městským domem, který pochází z roku 1815. Vyznačuje se georgiánskou architekturou. Takový styl byl v Anglii hlavním proudem v době krále Jiřího, která trvala od počátku 18. století do poloviny 19. století.

V letech 1860-1936 sloužil tento městský dům jako noclehárna, kde si lidé pronajímali pokoje a dostávali stravu. Shodou okolností se tento městský dům velmi podobá bytu Sherlocka a doktora Watsona, jak ho popsal Doyle.

Podle příběhů bydleli Sherlock a doktor Watson v malém bytě ve druhém patře, kam se dalo dostat přesně po 17 schodech. I když budova možná neměla počet schodů do druhého patra, muzeum bylo dobře zařízené, aby odpovídalo popisu v příbězích.

Když už jsme u nábytku, byl viktoriánský. To dává smysl, protože Sherlock žil v době královny Viktorie. V prvním patře, které v příbězích patřilo paní Hudsonové, je plně zařízený obývací pokoj s krbem.

Po několika krocích se dostaneme do Sherlockova bytu. Skládá se z několika místností, z nichž nejdůležitější je pracovna. Ta sloužila Sherlockovi jako čítárna a spisovna a také jako jeho vlastní laboratoř, kde pracoval a prováděl své pokusy.

Pak je tu také Sherlockova ložnice s jídelním stolem a psacím strojem, který pochází z 19. století. Pokoj doktora Watsona se nachází v dalším patře.

V muzeu je také obchod se suvenýry, kde se prodává široká škála věcí s tématikou Sherlocka, jako jsou puzzle, knihy, zápisníky, psací potřeby, trička, ponožky a kravaty, ale také tisky a mnoho dalších různých suvenýrů a starožitností.

Zajímavé je, že tato budova je v Anglii zapsána na seznamu stupně 2. Budovy takto zapsané mají obvykle určitý architektonický nebo historický význam a jsou chráněny pro svou nesmírnou hodnotu.

Muzeum je otevřeno po celý týden od 9:30 do 18:00. Tato otevírací doba však může během prázdnin doznat určitých změn. Proto se doporučuje, aby si návštěvníci před návštěvou muzea zkontrolovali jeho webové stránky. Pro poskytnutí podrobného shrnutí zážitků:

Historie Muzea Sherlocka Holmese

Muzeum Sherlocka Holmese, které se nachází na adrese 221B Baker Street v Londýně, je půvabný georgiánský městský dům, který připomíná život a dobu nejslavnějšího výtvoru sira Arthura Conana Doyla, Sherlocka Holmese. Muzeum bylo otevřeno v roce 1990 a od té doby je oblíbeným cílem turistů i milovníků literatury.

Samotná budova pochází z roku 1815 a byla přestavěna na muzeum, aby se zachovala památka na Sherlocka Holmese a jeho dobrodružství. Interiér byl pečlivě upraven tak, aby kopíroval viktoriánskou dobu, a nabízí návštěvníkům autentický pohled do světa Holmese a jeho věrného pomocníka, doktora Johna Watsona.

Výstavy a sbírky

V Muzeu Sherlocka Holmese najdete celou řadu exponátů a sbírek, které oživují svět tohoto detektiva:

Pracovna: Vstupte do slavné pracovny Sherlocka Holmese, kde vyřešil mnoho svých případů. Místnost je vybavena dobovým nábytkem, vědeckým vybavením a různými artefakty, které Holmes používal při svém vyšetřování.

Obývací pokoj: Zde Holmes a doktor Watson probírali své případy a trávili volný čas. Místnost je zařízena nábytkem z viktoriánské doby, krbem a knihovnou s různými knihami a časopisy.

Ložnice doktora Watsona: Objevte pokoj, kde doktor Watson pobýval v době svého působení na Baker Street 221B, s jeho lékařským vybavením a osobními věcmi.

Kuchyně paní Hudsonové: Prozkoumejte kuchyni, kde hospodyně paní Hudsonová připravovala jídlo pro Holmese a Watsona.

Místnost vražd: Tato expozice představuje řadu zbraní, jedů a dalších nástrojů, které jsou součástí řemesla, a ukazuje temnou stránku řešení zločinů ve viktoriánské éře.

Události a aktivity

Muzeum Sherlocka Holmese nabízí po celý rok řadu akcí a aktivit, včetně:

Prohlídky s průvodcem: Odborní průvodci vás provedou muzeem a podělí se s vámi o fascinující poznatky a příběhy o Sherlocku Holmesovi, siru Arthuru Conanu Doylovi a viktoriánské éře.

Speciální výstavy: Muzeum pořádá dočasné výstavy, které se zaměřují na konkrétní aspekty příběhů Sherlocka Holmese nebo související témata a nabízejí návštěvníkům jedinečný pohled na detektivův svět.

Workshopy a přednášky: Zapojte se do workshopů a přednášek vedených odborníky z oblasti literatury, historie a kriminalistiky, kteří vám poskytnou hluboké znalosti o světě Sherlocka Holmese.

Dostat se do muzea nebylo nikdy jednodušší. Stačí použít metro, vystoupit na zastávce Baker Street a jít pěšky pouhých pět minut. Kompletní možnosti, jak se dostat do Muzea Sherlocka Holmese:

Trubkou: Nejbližší stanice metra je Baker Street, kam jezdí linky Bakerloo, Circle, Hammersmith & City, Jubilee a Metropolitan. Muzeum je vzdálené jen 4 minuty chůze od stanice.

Autobusem: Do oblasti Baker Street jezdí několik autobusových linek, například čísla 2, 13, 18, 27, 30, 74, 82, 113, 139, 189, 274 a 453.

Autem: V blízkosti muzea je omezený počet parkovacích míst na ulici a nejbližší parkoviště se nachází na ulici Marylebone Road 170, která je vzdálená 8 minut chůze.

Doporučujeme, aby si návštěvníci rezervovali vstupenky předem online. Protože je muzeum poměrně populární, obvykle se dlouho čeká, než se dostanete dovnitř a můžete začít s prohlídkou.

Za zmínku stojí, že vstupenky jsou k dispozici pouze na přesný čas, na který jsou rezervovány. Návštěvníci se také musí dostavit do muzea nejméně 10 minut před časem návštěvy a předložit své vstupenky. V případě, že se někdo dostaví i o 10 minut později, jeho vstupenky jsou automaticky zrušeny. V době psaní tohoto článku:

Muzeum Sherlocka Holmese je otevřeno denně od 9:30 do 18:00, poslední vstup je v 17:30. Vstupenky lze zakoupit na místě nebo online, ceny jsou následující:

Dospělí: £15.00

Děti (ve věku 5-16 let): 10,00 GBP

děti do 5 let: zdarma

Upozorňujeme, že muzeum není vzhledem k charakteru historické budovy bezbariérové.

Ano a ne !

Je normální si myslet, že zbývající členové rodiny sira Arthura Conana Doyla budou mít z takové oslavy nejslavnější postavy svého otce radost. Bohužel tomu tak v případě Muzea Sherlocka Holmese nebylo.

Jean Conan Doyleová, Doyleova nejmladší dcera, která sloužila jako vojenská důstojnice v ženském královském letectvu, byla zcela proti myšlence muzea. Domnívala se, že věnování muzea Sherlocku Holmesovi klame mnoho lidí, aby si mysleli, že je skutečný. I když jí bylo nabídnuto, aby věnovala jednu místnost muzea svému otci, odmítla.

Muzeum Sherlocka Holmese na Baker Street 221B je sice prvním takovým muzeem, ale není jediné. I těch, která jsou věnována Sherlocku Holmesovi, je v různých zemích více. Druhé bylo ostatně otevřeno ve Švýcarsku jen rok po otevření prvního.

Je ironií, že Jean Conan Doyle nebyl proti zřízení tohoto muzea ve Švýcarsku, což nikdo nedokáže pochopit.

Vzhledem k tomu, že Sherlockův dům má nyní fyzickou existenci, a v rámci zachování anglického dědictví a kultury byla u vchodu do muzea přidána stálá cedule, modrá deska s adresou 221B Baker Street. Ta označuje, že zde v letech 1881 až 1904 žil Sherlock Holmes, poradce a detektiv. Cedule byla přidána v roce 1990.

Modrá plaketa byla původně zřízena Společností umění v polovině 19. století. Poté ji provozovala anglická charitativní organizace English Heritage, která se stará o stovky památek, včetně budov, míst a historických lokalit ve Velké Británii.

Jako gesto dobré vůle po letech konfliktů a soudních jednání financovala společnost Abbey National Building Society vytvoření bronzové sochy Sherlocka Holmese. Socha je nyní umístěna u stanice metra na Baker Street.

Muzea jsou stroje času, které vědci ještě nedokázali vynalézt. Přenášejí nás o tolik let zpět v čase, abychom viděli, jak vypadala fascinující minulost. I když to tak docela neplatí pro Muzeum Sherlocka Holmese, odpovídá to mnoha jiným, například Muzeu na faře Brontëových, které vzniklo na faře, kde žila Charlotte Brontëová se svými slavnými a talentovanými sourozenci.

Zajímavosti v okolí

Proč si při návštěvě Muzea Sherlocka Holmese neprozkoumat i další fantastické památky v okolí? Zde je několik doporučení:

Madame Tussauds London: Světově proslulá atrakce Madame Tussauds, která se nachází jen kousek od muzea, představuje realistické voskové figuríny celebrit, historických osobností a fiktivních postav.

The Regent's Park: Regent's Park se nachází jen kousek od muzea a nabízí krásné zelené prostranství k odpočinku a relaxaci. V tomto londýnském parku se nachází také londýnská zoologická zahrada, divadlo pod širým nebem a různé zahrady a sportoviště.

The Wallace Collection: Pro milovníky umění je The Wallace Collection povinnou zastávkou. V tomto národním muzeu se nachází rozsáhlá sbírka obrazů, soch a dekorativního umění z 15. až 19. století.

Britská knihovna: Britská knihovna je vzdálená 20 minut chůze nebo kousek metrem a představuje pokladnici vědomostí, ve které se nachází více než 150 milionů předmětů včetně Magny Charty, Gutenbergovy bible a originálních rukopisů slavných literárních děl.

Jedni z nejlepších Sherlocků Holmesů!

První klip ze speciálního filmu Sherlock

SHERLOCK HOLMES FILMY

Sherlock Holmes a tajná zbraň (1942) COLORIZED

Sherlock Holmes v domě strachu 1945

Sherlock Holmes